Dnešní moderní města jsou zaplněná objekty, které přijímají, shromažďují a předávají data. Patří sem i mobilní telefony, ale především zařízení zabudovaná v našich městech, jako jsou semafory nebo stanice měřící znečištění ovzduší. Dokonce i něco tak prostého jako odpadkový koš je nyní možné připojit k internetu, což znamená, že se stává součástí toho, co se nazývá internet věcí (IoT). Inteligentní město shromažďuje data z těchto digitálních objektů a využívá je k vytváření nových produktů a služeb, které činí města udržitelnějšími.
I když mají obrovský potenciál k zajištění kvalitnějšího života svých obyvatel, budování stále chytřejších měst také vyvolává vážné obavy kvůli ochraně jejich soukromí. Prostřednictvím snímačů umístěných ve městech a chytrých telefonů v našich kapsách budou inteligentní města moci neustále lokalizovat místa, kde se lidé nachází, odhalovat, s kým se stýkají, a dokonce možná i to, co dělají.
Po odhalení, že data z Facebooku o 87 milionech lidí byla údajně zneužita a použita k ovlivňování voleb, je stále důležitější řádně kontrolovat, kudy naše data putují a jak jsou využívána. A stejně tak, jelikož stále více a více oblastí klíčové infrastruktury se stává cílem počítačových útoků, je třeba uvažovat o tom, že ačkoliv jsou naše města stále chytřejší, jsou také mnohem zranitelnější ze strany kybernetických útoků.
Po celém světě se města rychle rozvíjí a stávají se tak chytřejšími. Města tak různorodá, jako jsou Singapur, Londýn nebo San Francisco, využívají technologie, jako je pouliční snímání, zachycující, jak lidé mezi sebou navzájem interagují, geotracking, který zaznamenává pohyb lidí, a analýzy v reálném čase, jež zpracovávají množství shromážděných dat. Chytrá města využívají tyto technologie k lepší správě dodávek energie a vody, ke snížení znečištění a dopravních zácp, optimalizaci tras při odvozu odpadu nebo jako pomoc lidem při parkování.