Lidé si prostě zvykli oblékat holčičky do růžova a chlapečky do modra. Díky tomuto je jasné rozdělení pohlaví a to hlavně v dnešní době, kdy maminky ještě před porodem nakupují, co se dá. Pro holčičky nakupují maminky všechny věci ve všelijakých odstínech růžové s motivy princezen a stejně tak se připravují na své miminko i maminky, které čekají chlapečka, jen s tím rozdílem že je vše v barvě modré a motivy jsou superhrdinové nebo autíčka.
Proč tomu ale tak jde a kde se tento zvyk vlastně vzal? Ve skutečnosti se totiž nejedná o něco, co by zde bylo odjakživa. Naši předci tento typ stereotypu vůbec neznali. Na začátku bylo totiž oblečení pro holky i kluky pouze bílé a to bez ohledu na to, jaké pohlaví dítě je. Barevnější oblékání se objevilo až někdy v polovině devatenáctého století. Barvy v té době nebyly pro pohlaví ustálené.
Na začátku dvacátého století se ale začaly dělat ankety mezi rodiči a často se vyskytovala odpověď, že dívčí barva je růžová a chlapecká světle modrá. Odůvodnění bývalo logické. Růžová barva je jemnější barvou červené, takže se k dívenkám naprosto hodí. Barva modrá byla zase spojovaná s blankytem, který se hodil spíše ke chlapcům. Výběr barev oblečení se ale často spojoval také s barvou očí nebo vlasů dítěte. K dnešnímu přístupu došlo v letech čtyřicátých, minulého století. Od této doby se trend neustále drží.
Rozlišování holčiček a chlapců začalo hlavně tehdy, kdy se Karolína Monacká dostala jako dcera herečky a tehdejší kněžny Grace Kellyové na stránky časopisů v růžovoučké barvě.
V dnešní době i děti, které už poberou trošku rozumu, zvláště holčičky, které už z batolecích let vyrostly, nechtějí stále chodit v růžové s motivy princezen. Právě z tohoto důvodu je dobré děti oblékat v barvách neutrálních a v motivech raději upřednostňovat zvířátka, kterými jistě nic nezkazíte.
Proč stále pro holčičky růžová a pro chlapce modrá
